Jak (zbytečně) utíkají peníze z regionu

Příklad z praxe

Multiplikátor v životě obce

Články

Anketa

Kalendář

Komerční sdělení

Nakupujete na farmářských trzích?
Ano, pravidelně (64) Ano, občas (150) Ano, ale trhy jsou u nás zřídka (49) Slyšel/-a jsem o nich, ale nechodím (40) Nezajímají mě (21)
Celkem hlasů: 324

Zobrazit všechny akce

Komerční sdělení

Úvod » Jak (zbytečně) utíkají peníze z regionu

Lokální multiplikátor je číslo, jehož hodnotu lze určit pro jakoukoliv instituci (firmu, prodejnu, obecní úřad, neziskovou organizaci, sociální podnik, ale třeba i domácnost), které má určité výdaje a chce vědět, do jaké míry peníze, které utratí zůstávají v regionu.

Lokální multiplikátor je tak vlastně prostředek k mapování toků našich peněz v námi určené lokalitě (obec, městská čtvrť, mikroregion, ...) a podá nám informaci o tom, do jaké míry se tyto námi vydané peníze v lokalitě zdrží, ale nepřímo i o tom, jakou má daná lokalita pro peníze "retenční schopnost".

Místní ekonomika, která si zachovala alespoň část svých místních ekonomických vazeb (vlastnictví podniků místními lidmi, místní produkci s využíváním místních zdrojů, místní prodej a investování místních peněz opět v místě)je jednak méně zranitelná z globálně ekonomického hlediska, jednak je efektivní ve smyslu menšího plýtvání energií a přírodními zdroji, zejména z hlediska dopravy a obalů, případně i zpracování potravin, tak aby déle vydržely. Čím dále produkty putují, tím větší a zbytečnější jsou tyto energetické výdaje, které se dříve nebo později projeví ve formě negativních "externalit" (důsledků, s nimiž si ekonomie neví rady, a proto většinou předstírá, že neexistují): globálního oteplování, ropného zlomu, závislosti na vzdálených zdrojích s hrozbou vojenského konfliktu apod.

Lokální multiplikátor je tedy skutečně indikátorem udržitelného rozvoje v tom nejhlubším smyslu: lokálního ekonomického rozvoje, který snižuje své nechtěné ekologické a sociální dopady namísto toho, aby je exportoval do méně ekonomicky vyspělých zemí, kde na nás pracují ženy a děti v robotárnách za směšné částky, ...

Zachovalá lokální ekonomika je ale nositelem i dalších cenných hodnot: protože většinou vycházela z místních přírodních podmínek, představuje často i naše pouto s minulostí , s tradicí. Zejména na venkově krajinu utvářeli místní drobní výrobci, kteří tak na rozdíl od dnešní globalizované ekonomiky produkovali externality nikoliv negativní, ale pozitivní, mimo jiné prospěšné i pro českou krajinu.

Možná ale patříte k méně obecně a esteticky uvažujícím, ale o to praktičtějším bytostem, které spíše než ekologické hrozby a krajina zajímá ekonomická životaschopnost vašeho regionu. Pozorujete, že u vás v posledním desetiletí zanikla řada drobných prodejen a malokapacitních výroben, a i když místo nich vyrostly hypermarkety a montovny zahraničních firem, nezaměstnanost je stále vysoká a nikdo si s tím příliš neví rady. Anebo žijete v satelitním městečku a velké město ve vaší bezprostřední blízkosti funguje jako velká vývěva: odčerpává podstatnou část výdajů obyvatel vašeho satelitu a obchůdky ve vašem okolí krachují jeden za druhým. S mizejícími službami klesá podíl peněz, které obyvatelé utratí místě a to zase zpětně posiluje odčerpávání peněz uvedenou vývěvou. Vzniká tak začarovaný kruh anebo, učeně řečeno, posilující zpětná vazba.

Jak z toho ven? Tvůrci lokálního multiplikátoru tu přicházejí s jednou zásadní a praktickou myšlenkou, kterou na úrovni národní ekonomiky prosazoval již známý britský ekonom J.M. Keynes: Pro místní rozvoj je důležitý nejenom objem peněz, které do oblasti přicházejí, ale i doba, po kterou v regionu setrvávají. Pokud tedy Vy osobně a Váš zaměstnavatel - ať je to výrobce, hotel, obecní úřad nebo škola- utrácíte své peníze místě, pomáháte tím rozvoji svého regionu, protože podporujete místní výrobu a místní zaměstnanost. Lokální multiplikátor je vlastně snaha o exaktní vyjádření této evidentní, ale opomíjené skutečnosti pro jednotlivé ekonomické subjekty.

Britští tvůrci konceptu lokálního multiplikátoru v britském think tanku New Economics Foundation pracovali s řadou místních společenství, které se snažily identifikovat "díry", kterými z "vědra" jejich místních ekonomik unikají peníze a s nimi i pracovní příležitosti. Na tuto identifikaci "děr" navázala snaha situaci změnit, tedy "díry" ucpat.

Lokální multiplikátor umožňuje lidem pochopit dopady místní ekonomiky, ale také objasňuje možnosti, jak místní ekonomiky posílit.

Problémem není nutně to, že do komunity proudí málo peněz. Podstatně důležitější je to, co spotřebitelé, veřejná správa a podnikatelé s těmito penězi dělají. Příliš často se získané prostředky použijí na služby mimo komunitu a tak okamžitě opouštějí sledovanou oblast.

Představte si místní ekonomiku jako kbelík. Místní komunita může mít libovolnou velikost - rodina, sousedy, obec, okres, cokoliv. V kbelíku jsou smícháni všichni, kdo vytvářejí tuto místní ekonomiku - lidé, organizace, školy, banky, obchody.

Řekněme, že jste v tomto kbelíku místní podnikatel. Zaplatíte 1000 Kč umývači oken z vaší obce (kbelíku) a tak celých 1000 Kč zůstane ve kbelíku. Objednáte-li umývače z jiného města, peníze opustí kbelík. Je to díra, kterou peníze odtékají z vaší místní ekonomiky.

Plný kbelík představuje dost peněz na to, aby si místní lidé mohli koupit to, co potřebují k zajištění kvalitního života. Nechcete-li, aby váš kbelík byl prázdný, tak máte jen dvě možnosti jak zařídit, aby byl kbelík stále plný. Můžete stále pumpovat další a další peníze, nebo ucpat díry.

Obyvatelé jednoho regionu ve Skotsku (Tayside) chtěli vyhodnotit dopad místního turistického průmyslu. (Na turistice se často měří lokální multiplikátor, protože je to jasný příklad peněz, které do místní ekonomiky přicházejí z venčí. Regiony, které jsou závislé na turismu, se zajímají, jak vytěžit co nejvíce z tohoto příjmu z vnějšího zdroje).

V Tayside se rozhodli porovnat ekonomický přínos pro region u velkých hotelů a u soukromých malých penzionů. Jejich studie ukázala, že ačkoliv turisté ubytovaní v hotelích utratili o 70% více peněz, než turisté v penzionech, jejich celkový přínos pro místní komunitu byl ve skutečnosti nižší. Bylo tomu tak proto, že většina peněz utracených v hotelech prakticky okamžitě opustila místní ekonomiku: zaměstnanci nebyli místní, majitelé (a tím pádem zisky) také ne, právnické a ekonomické služby poskytovaly firmy sídlící v Londýně apod.

Lokální ekonomika je součtem mnoha částí. Kde utratíte peníze je důležité. Záleží však i na tom, kde utratí peníze ti, kterým zaplatíte.

leden 2014

Představte si dvě fiktivní obce: Lokální Lhotu a Děravou Lhotu.

V Lokální Lhotě lidé většinou utratí svoje peníze v místě - v obchodě se smíšeným zbožím, u opraváře, za péči o děti, oblečení a podobně (řekněme, že 80% svých peněz). A máme tady Jiřího - má zrovna narozeniny. Tetička Anna mu poslala jako dárek stokorunu.

Jiří si za 20 korun koupil v nedalekém nákupním centru čokoládu a za 80 korun si dal zmrzlinový pohár, dort a limonádu v místní cukrárně. Majitelka cukrárny hned poslala svého syna, aby se nehal naproti u kadeřnice ostříhat. Utratí tam 64 korun (to je 80% z 80 korun). Za zbytek z osmdesáti korun si koupí časopis. Kadeřnici mezitím vyhládlo a tak si skočí pro něco na zub. Za 51 korun (80% z 64) si koupí pizzu a zbytek si nechá na blížící se kadeřnickou konferenci.

Jaký je efekt pro místní ekonomiku ? Jiří díky daru své tety mohl utratit 100 Kč, cukrářka 80, kadeřnice 64, a pizzerie 51. Zbytek peněz naši Lokální Lhotu opustil, protože čokoláda byla z nákupního centra, časopis vychází v Praze, kadeřnická konference bude dokonce v zahraničí.

Ve zmíněných 4 krocích bude ekonomický efekt původní stokoruny od tedy Anny 295 Kč. Samozřejmě, že 4-mi kroky to nekončí a peníze v Lokální Lhotě obíhají dál... celkový ekonomický efekt je dokonce 500 Kč, tj. pětinásobek původní částky.

V nedaleké Děravé Lhotě lidé utrácí jen málo svých příjmů v místě (průměrně jen 20%), protože tam vypukla "katalogová horečka". Bratranec Jiřího, Petr, bydlí v Děravé Lhotě a teta Anna mu též dala jako dárek k narozeninám stokorunu. Hned si objednal elektronické hračky za 80 korun ze svého oblíbeného zásilkového obchodu a zbytek utratil v místním pekařství. Dcera majitele pekárny si odpoledne koupí za 4 koruny (20% z 20) v cukrárně lízátko a prohlédne si nejnovější katalog. Majitelka cukrárny si toho za 20% ze 4 korun už mnoho nepořídí.

Celkový ekonomický efekt původní stokoruny je v Děravé Lhotě pouhých 125 Kč, tj. o pouhých 25 Kč více než činí původní částka.